Láska hory přenáší
18. Listopad, 2008Všichni jste si vědomi toho, že nejsem bloger typu “Mám blogísek na sBlogu…” ala je mi 14 a měním svět.
Ale to co jsem zažil v neděli, to vám prostě musím vyžvanit.
Jedu autem z domova, ze Žichovic a v Rabí je stopař. Vždycky když jedu sám a nestopuje zrovna nějakej santusák tak stopaře beru, tak jsem vzal i tohohle. Na první pohled slušnej člověk a proto jsem taky zastavil. Měl cestu do Horažďovic, stejně jako já. Dal jsem se s ním do řeči, což je hlavní důvod proč brát stopaře. Člověk se nenudí a cestou si popovídá. Tak jako vždy se ptám, jak dlouho stopuje a podobné otázky. Ale tento “týpek”, kterému mohlo být tak 25-28 let na mě vyrukoval s daleko zajímavějším příběhem, ne že tady stojí půl hodiny a že je zmrzlej na kost.
Začal s tím, že už je 3 dny na cestě, cestuje z Opavy a cílem mu jsou právě Horažďovice. Dost jsem se zarazil, přeci jen je to na druhém konci republiky. Během chvilky jsem ho zasypal otázkami. Dále z něj vypadlo, že ho v Plzni na hlavním nádraží přímo před zrak policie (pomáhaj a chrání) okradli. Takže mu z dvou zavazadel zbylo jen jedno a kupodivu to kde nebyli peníze a doklady. Z Plzně tedy bez peněz cestoval chvilku vlakem na černo pak zase chvilku stopem. Už to bylo dost zajímavé. Ovšem když jsem se zeptal za kým nebo proč tam cestuje, to už mě rozsekal úplně. Jede tam za holkou, kterou poznal na CHATU, ano čtete dobře na chatu. Znají se půl roku, nikdy se neviděli, jen si vyměnili několik fotek a on se sem “stěhuje”. Nevím, zda slovo stěhuje je použito dobře, ale prý u té slečny bude bydlet, přes net si tu našel práci… Prostě k neuvěření. Nevěděl přesnou adresu, neměl ani mobil (také byl v té tašce, kterou mu policie neuchránila), nechal jsem ho zavolat, ale nedovolal se jí. Vysadil jsem ho na sídlišti kde měla ta slečna bydlet, ukázal jsem mu telefonní budku a dal mu pětku na telefon. Doufám, že jim to vyjde, tohle je příběh na filmovej doják… Snad ho někdy v Horažďovicích potkám a zeptám se jak to dopadlo.
Byl jsem fakt rád, že jsem mu mohl pomoct, jelikož v Americe nám pomohlo takových lidí, že je na čase začít splácet…
Když jsem viděl tenhle obrázek ani jsem si netroufl nepodělit se o něj s ostatními.
Vánoce se blíží, to už jsme asi zpozorovali všichni. A čeští mobilní operátoři už dokonce před několik dny. Začínají nasazovat svetry s jelenem, pouštět si pusy na špacír… Jak se v tom chaosu vyznat? Kterou že lákavou nabídku pro vás připravil ten váš operátor? Tak to se vám tady zkusím ve zkrácené podobě přiblížit. Ještě bych předem všechy rád upozornil, že tyto nabídky jsou také pro nové zákazníky, takže pokud vám končí smlouva u operátora, jenž se vám moc nezamlouvá, tak právě teď je ta pravá chvíle přejít k té “lepší” konkurenci…
U:fon dnes představil nový mobilní tarif Za 600 Datafon, který kombinuje mobilní tarif Za 300 a vysokorychlostní mobilní Fofr internet, to vše zabalené do jednoho měsíčního paušálu za 600 Kč vč. DPH. S tímto novým tarifem U:fon zároveň uvádí na trh nový, plně vybavený slide telefon Ubiquam U300 za částku od 1000 Kč. Přístroj je kombinací klasického mobilního telefonu a vysokorychlostního datového modemu.
Po delší odmlce se znovu na stránkách tohoto blogu budeme věnovat představování zajímavých gadgetů. Protože to byla od posledního článku dlouhá doba, představím vám dnes hned několik vychytávek najednou.Jako společné téma jsem vybral hračky do USB portu, protože mě pořád fascinuje co dnes jde (i nejde) do USB portu narvat (viz
Vodafone mě opět obdaroval testovacím telefonem, a proto vám přináším další recenzi telefonu. Tentokrát jsem si z Vodafone nabídky vybral telefon značky LG konkrétně LG KF310.
Jak už jste se dozvěděli z několika prvních článků, naši práci na Aljašce jsme ukončili asi po měsíci. Poté jsme přecestovali do Cincinnati, které se nachází ve státě Ohio. Zde jsme pracovali další měsíc jako “malíři” no kdyby tohle viděl českej malíř pokojů tak řekne že jsme prasata a ne malíři… Ale co, několikrát denně jsme slyšeli, že jsme placený za kvantitu a ne za kvalitu. Nešlo o to, aby to bylo pěkně, ale aby to bylo a bylo toho za den co nejvíce. V Cincinnati jsme dělali celý měsíc, minimálně šest dní v týdnu. Až ke konci jsme si udělali drobet času na nějaké zážitky, jako byla třeba návštěva místní 



